Lidi si volí politiky, aby měli někoho, kdo by je na nejvyšší úrovni zastupoval. A když se politici zvolí, měli by se starat o to, aby se jejich lidem co nejlíp žilo. Měli by se starat o blaho svých voličů. Taková by měla politika být. Jenomže víme, že taková není.
U nás už jsme si bohužel pomalu zvykli na to, že jde politikům hlavně o jejich koryta. Že ti, kdo se dostávají k moci, usilují hlavně o svoje blaho. A lidi jsou na druhé koleji. O lidi přece nejde, ti je zvolí zase. Zvolí je, protože kdyby zvolili někoho jiného, stejně si nepolepší. Kdyby se to ve volbách obrátilo, přijdou jiní a možná ještě horší. A ti, které by lidi nezvolili, by si našli nějaké jiné teplé místo a tam se počká, než se na jejich hříchy zapomene a voliči jim zase dají svůj hlas.
Je to zlé. Ale ještě to není to nejhorší. Ono se totiž snad vždycky najde v politice i pár šílenců, kteří lidem nejenom neprospívají, ale vědomě jim i škodí. Co je jim do lidí? To je přece jenom někdo tam dole, na koho není třeba brát ohledy. A takoví politici jsou pak schopní klidně i vehnat svojí zemi do války. I když všichni ví, že ve válkách nejsou vítězové, ale jenom poražení. Jedni sice nakonec vyhrají, ale když to pak vidíme, je všem hůř. I vítězům, i poraženým.
A tak se dneska rozhodli tam na východě, že si zase zaválčí. Tentokrát Rusko s Ukrajinou. Někdo tam nahoře usoudil, že už tam byl dlouho klid, a třeba z toho vytříská i nějaký ten politický kapitál. A co lidi dole? Ti trpí. Strádají, prchají, umírají. Ale těm nahoře, politikům, je to zřejmě jedno. Kdyby jim to jedno nebylo, už dávno by s tím přece přestali. Nebo by s tím ani nezačali. Vtáhli do toho konfliktu už velkou část světa. A nikdo neví, jak daleko to zajde. Ale mír je pořád ještě v nedohlednu. Politikům to totiž asi vyhovuje. Loví v kalných vodách a asi z toho něco mají. Něco lepšího než lidi dole. Kteří je zvolili. Ke svojí smůle.
